Tais Timor-Leste. Foto espesiál

DILI, 02 dezembru 2021 (TATOLI)—Diretór Jerál Arte no Kultura, Manuel Ximenes Smith, informa UNESCO (Organizasaun Nasaun Unida ba Edukasaun Siénsia no Kultura-sigla inglés) iha Paris, sei anunsia no rekoñese Tais Timor-Leste sai Patrimóniu Kulturál no Immateriál.

Notísia Relevante: SEAK Kria Forum Konsultativu Ba Nomeasaun Tais Iha UNESCO

Manuel Ximenes Smith hateten, UNESCO Paris, sei anúnsia iha loron 16 dezembru 2021 kona-ba prosesu nomesaun Tais Tmor-Leste nu’udar Patrimóniu Kulturál no Immateriál mundiál iha mundu.

“Komisaun Nasionál Patrimóniu Kulturál no Immateriál, aban, sei diskute kona-ba Tais Timor-Leste hetan nomeasaun ona iha mundu sai nu’udar Patrimóniu Kulturál no Immateriál ka elementu Patrimóniu Kulturál mundiál iha Timor-Leste nian no koñesidu mós iha mundu seluk,”  Manuel Smith hateten ba jornalista sira, iha Colmera, Dili, kinta ne’e.

Nune’e, Sekretaria Estadu Arte no Kultura (SEAK) halo ona preparasaun ba selebrasaun loron ida-ne’e no Timor-Leste orgullu tebes, tanba konsege lori ona elementu Patrimóniu Kulturál no Immateriál ba ona iha mundu hafoin tinan 20 Timor-Leste hetan independénsia.

Notísia Relevante: SEAK Identifika Ona Tais 10 Sei Haruka Ba UNESCO

“Hakarak ka lakohi, ba oin Tais ne’e Timor-Leste nian. Maske nasaun sira seluk iha maibé Timor-Leste nian. Entaun, se bainhira UNESCO nomeia ona Tais nu’udar riku-soin Timor ninian, ita mós prontu atu simu krítiku ruma hosi nasaun viziñu. Tanba, Ázia balun mós soru Tais inklui Indonézia,” nia haktuir.

Entretantu, antes ne’e, Timor-Leste hahú nia kandidatura iha tinan 2019 no haruka Tais ba UNESCO iha loron 03 fulan-marsu tinan 2020 atu bele nomea sai Patrimóniu Kulturál no Immateriál.

Notísia Relevante: Marsu 2020, Governu Rejistu Tais iha UNESCO

Jornalista : Nelia Fernandes

Editór       : Cancio Ximenes

PUBLISIDADEiklan

HAKEREK NO HATÁN

Please enter your comment!
Please enter your name here