iklan

NASIONÁL, HEADLINE, LEI

PM konsidera presiza ajusta dekretu-lei aprovizionamentu hodi fleksibiliza rekuperasaun

PM konsidera presiza ajusta dekretu-lei aprovizionamentu hodi fleksibiliza rekuperasaun

Primeiru-Ministru, Taur Matan Ruak, hamutuk ho membru Governu sira Partisipa iha debate orsamentu ratifikativu. iha sala plenária PN, sexta (22/04). Imajen TATOLI/Egas Cristóvão

DILI, 23 abríl 2021 (TATOLI)—Dezastre naturál ne’ebé akontese iha 04 abríl halo infraestrutura barak mak hetan estragu, tanba ne’e Governu forma ona ekipa no halo kalkulasaun ba kustu rekuperasaun infraestrutura hamutuk millaun $200-resin.

Primeiru-Ministru (PM), Taur Matan Ruak, konsidera atu halo rekonstrusaun presiza reforsu finanseiru inklui halo ajustamentu ba lejizlasaun relasiona ho aprovizionamentu atu fó fleksibilidade ba prosesu.

“Buat ne’e ba média no longu prazu, tanba ne’e presiza reforsu finanseiru no halo ajustamentu iha dekretu-lei aprovizionamentu atu fó maiór fleksibilidade ba intervensaun sira. Ida-ne’e mak ami halo daudaun ho rezerva finanseira ne’ebé mínimu atu halo atividade di’ak liu, la’ós de’it interven maibé a’at fali de’it, entaun halo kedas buat di’ak hodi dura ba tempu naruk,” PM hateten iha ámbitu debate Orsamentu Retifikativu iha faze espesialidade, iha sala plenária Parlamentu Nasionál, sesta ne’e.

Notísia relevante: Reuniaun KM: MF aprezenta rejime jurídiku simplifika prosesu aprovizionamentu

Ba danu ka estragu infraestrutura Estadu, kustu esimasaun provizóriu millaun $168-resin, kompostu hosi ponte, estrada no moru ka barrajen.

Enkuantu, ba área eletrisidade kuaze lakon millaun $5, maibé presiza fundu milaun $7 atu rekupera tanba iha torre 16 mak ameansadu.

Infraestrutura distribuisaun bee-moos, estragu millaun $2,5 no presiza rekupera atu populasaun bele asesu bee.

Xefe Governu dehan, resposta Governu la’o daudaun hodi halo normalizasaun estragu no apoiu vítima sira.

“Agora presiza rekuperasaun, maibé estragu sira ninia dimensaun boot liu atu halo de’it rekuperasaun, tanba ne’e maka Governu hanoin em vez de halo rekuperasaun de’it maibé halo kedas rekonstrusaun,” nia subliña.

Iha sorin seluk, Deputadu Bankada CNRT, Aderito Hugo da Costa, husu ba Governu atu halo esplikasaun relasiona ho rejime aprovizionamentu.

“Durante ne’e kesi hela ita (Governu) karik no la favorese ba ita atu halo atuasaun emerjénsia sira ne’e, tanba realidade saida mak akontese iha 04 abríl ne’e hatudu mai ita katak Governu iha duni difikuldade atu halo atendimentu imediata karik tanba rejime aprovizionamentu ne’e la fó dalan,” Deputadu Bankada Opozisaun ne’e argumenta.

Nia nota katak, realidade hatudu husik hela espasu prinsipál sira iha sidade Dili.

“Durante loron 10 hafoin dezastre naturál sein atuasaun, karik tanba rejime ne’e laiha ou lei jestaun orsamentu la fó dalan,” reprezentante povu ne’e preokupa.

Entretantu, dekretu-lei númeru 10/2005, 21 novermbru, kona-ba Rejime Jurídiku Aprovizionamentu, kompostu hosi artigu hamutuk 115.

Lei ne’e mai ho objetivu atu estabelese norma jerál realizasaun despeza akizisaun bens no servisu ka ezekusaun obra, ne’ebé destina ba nesesidade entidade administrasaun direta no indireta Estadu.

Nune’e mós, abranje prosedimentu aprovizionamentu servisu públiku ho kustu Orsamentu Jerál Estadu ka hanesan rekursu finanseiru seluk ne’ebé kontroladu ho administrasaun Estadu.

Durante ne’e iha dekretu-lei 10 ne’ebé estabelese regra aprovizionamentu inklui prosedimentu sira, hanesan dekretu-lei númeru 01/2010 kona-ba altera rejime jurídiku aprovizionamentu, dekretu-lei númeru 02/2010 kona-ba prosedimentu espesiál atu fó kontratu konstrusaun sivíl to’o montante $250.000 ba empreza ne’ebé lokaliza iha postu administrativu sira.

Nune’e mós, dekretu-lei númeru 03/2010 kona-ba akompañamentu ba prosesu aprovizionamentu ho sekretariadu tékniku aprovizionamentu, dekretu-lei númeru 01/2005 kona-ba rejime jurídiku aprovizionamentu, dekretu-lei númeru 11/2005 kona-ba infraksaun administrativa ba rejime jurídiku aprovizionamentu no rejime jurídiku kontratu públiku.

Dekretu-lei númeru 12/2009 kona-ba rejime jurídiku kontratu públiku, dekretu-lei númeru 14/2001 kona-ba medida temporária ba aprovizionamentu, dekretu-lei númeru 14/2006 alterasaun rejime jurídiku ba aprovizionamentu, dekretu-lei númeru 15/2011 estabelesementu Komisaun Nasionál ba Aprovizionamentu no alterasaun ba dekretu lei númeru 10/2005.

Dekretu-lei 2011 kona-ba Ajénsia Dezenvolvimentu Nasionál (ADN), no dekretu-lei númeru 24/2008 ne’ebé altera rejime jurídiku aprovizionamentu.

Jornalista: Antónia Gusmão

Editora: Julia Chatarina

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!