Prezidente Parlamentu Nasionál Sesante, Arão Noe de Jesus da Costa Amaral. Imajen /Egas Cristóvão

DILI, 25 maiu 2020 (TATOLI)—Prezidente Parlamentu Nasionál Sesante, Deputadu Arão Noé de Jesus da Costa Amaral, ohin, hatán ba desizaun hosi Prezidente Tribunál Rekursu (PTR), Deolindo dos Santos ne’ebé kestiona lejitimidade no husu atu revoga.

Deputadu Arão Noé, konsidera Prezidente Parlamentu ne’ebé substitui halo violasaun ba Konstituisaun, Rejimentu Parlamentu no Lei Organizasaun Funsionamentu Parlamentu (LOFAP).

“La’ós tanba ambisaun ba podér maka ha’u hato’o prosesu kontensiozu konstitusionalidade ba ha’u-nia destituisaun. Maibé, ha’u halo ida-ne’e atu hatuur regra konstitusionál, Rejimentu Parlamentu no LOFAP atu nune’e parlamentu labele sai fatin ba hahalok asaltu podér no fatin halo violasaun ba Konstituisaun no lei sira iha ita-nia rain,” dehan Arão Noé liuhosi Konferénsia Imprensa ne’ebé akompaña hosi Xefe Bankada CNRT, Duarte Nunes, iha sala bankada CNRT iha PN, segunda ne’e.

Liuhosi Konferénsia imprensa ne’e, Arão Noé hakarak hato’o ba públiku pontu prinsipál sira relasiona ho ninia rekursu ba Tribunál Rekursu (TR) hanesan tuir mai ne’e:

  1. Despaxu ne’ebé venerendu Juiz Deolindo do Santos iha kualidade nu’udar Prezidente Tribunál Rekursu hatún ba ha’u hodi kestiona ha’u-nia lejitimidade nu’udar rekerente ne’e Ilegál, tanba la tuir Kódigu Prosesu Sivíl artigu 186.
  1. Artigu 186 husi Kódigu Prosesu Sivíl rekere distribuisaun prosesu sira-ne’ebé tama iha Tribunál Rekursu ba Juiz Koletivu no rekere deliberasaun husi Juiz Koletivu. Despaxu ne’ebé venerandu Juiz Deolindo do Santos hatún ba ha’u ne’e laliu husi deliberasaun Juiz Koletivu, tanba ne’e konsidera nulu.
  1. Despaxu husi desizaun singulár sein liuhusi deliberasaun plenária Juiz koletivu ne’e, tau ein kestaun Venerendu Juiz Deolindo do Santos nia Imparsialidade ba ha’u-nia pedidu fiskalizasaun abstrata konstitusionálidade ne’ebé ha’u hatama ba Tribunál Rekursu.
  1. Tanba despaxu ida-ne’e viola Kódigu Prosesu Sivíl Artigu 186 ne’ebé lá foti liuhosi koñesimentu Juiz koletivu, nune’e konsidera nulu ka inválidu tuir Kódigu Prosesu Sivíl Artigu 416 (d)
  1. Ho violasaun ba artigu husi Kódigu Prosesu Sivíl hanesan temi iha leten ne’e, ha’u rekere ba venerendu Juiz Deolindo do Santos atu revoga despaxu iha loron 22 maiu 2020 tanba ilegál no nulu, ordena imediata distribuisaun prosesu ne’ebé ha’u submete no ha’u rekere imparsialidade husi Tribunál Rekursu.
  1. Venerendu Juiz Deolindo dos Santos nia despaxu hodi husu ha’u-nia lejitimidade nu’udar rekerente ne’e estrañu, tanba pedidu ne’ebé ha’u hatama ne’e atu husu ba Tribunál se prosesu destituisaun ba ha’u ne’e tuir Konstituisaun no lei oan sira ka lae, la’ós kestiona fali ha’u-nia lejitimidade.
  1. Ha’u kontinua konsidera katak aktu destituisaun ba ha’u ne’e viola Konstituisaun Repúblika Artigu 99 (3) katak parlamentu halo reuniaun ordináriamente liuhosi konvokasaun Prezidente Parlamentu nian. Reuniaun ka plenária destituisaun ba ha’u ne’e konvoka husi Vise Prezidente Parlamentu, ida ne’e inkonstitusionál.
  1. Destituisaun ba ha’u hanesan asaltu podér tanba viola Konstituisaun no Rejimentu Parlamentu Nasionál artigu 17 (1.b) katak atribui kompeténsia ba Prezidente Parlamentu Nasionál nian atu marka sesaun plenária no fixa orden do dia tuir rejimentu.
  1. Iha loron 18 maiu 2020, Vise Prezidente Maria Angelina Sarmento halo rasik ajenda ba plenária no husu ba DIPLEN atu organiza plenária. Diretór DIPLEN haree katak laiha delegasaun kompeténsia husi Prezidente Parlamentu ba Vise Prezidente, nune’e DIPLEN devolve ka entrega fali pedidu plenária refere ba Gabinete Vise Prezidente.
  1. Iha loron hanesan Vise Prezidente haruka Despaxu ba Sekretaria Jerál Parlamentu atu husu organiza plenária. Sekretáriu Jerál responde despaxu ne’e katak sekretariadu sei la prosesa pedidu husi Vise-Prezidente bainhira la-aneksa ho delegasaun kompeténsia husi Prezidente ba Vise Prezidente.
  1. Delegasaun kompeténsia ne’e Ezije husi Rejimentu Parlamentu Artigu 22 (3) no LOFAP Artigu 7 kona-ba delegasaun kompeténsia prezidente nian.
  1. Vise-Prezidente obriga halo nafatin ajenda ba plenária no ha’u konsidera katak ajenda husi vise-prezidente ne’e viola konstituisaun artigu 99 (3) no Rejimentu Parlamentu artigu 17 no 22, no LOFAP artigu 7, tanba ne’e ha’u hatún despaxu hodi Indefere tiha ajenda ilegál husi vise prezidente refere.
  1. Iha loron 19 maiu 2020 ha’u hatún despaxu ba DIPLEN no distribui kopia ba Deputadu sira hotu katak loron ne’e laiha plenária. Maibé Vise Prezidente Ilegalmente konvoka rasik plenária, sein delegasaun kompeténsia, no sein kooperasaun husi funsionáriu parlamentu nian.
  2. Tanba ne’e maka ha’u konsidera katak destituisaun ne’ebé halo ba ha’u ne’e inkonstitusionál, irejimentál no ilegál. Razaun fundamentál sira-ne’e maka obriga ha’u atu defende konstituisaun no lei sira hodi hatama rekursu ba Tribunál.
  3. Ha’u hato’o obrigadu no apresiasaun ba funsionáriu Parlamentu Nasionál ne’ebé firme hodi hakru’uk no kumpre Konstituisaun, Lei Organizasaun Funsionamentu Parlamentu (LOFAP) no Rejimentu Parlamentu Nasionál.

“Pontu sira-ne’e maka ha’u hakarak fahe ba públiku no husu ba sidadaun hotu-hotu atu mantein hakmatek no ita hotu hamutuk hein desizaun hosi Tribunál ba aktu asaltu podér ida-ne’e”, hateten Arão Noé.

Jornalista : Evaristo Soares Martins

Editór     : Cancio Ximenes

HAKEREK NO HATÁN

Please enter your comment!
Please enter your name here