Opozisaun Konsidera PPN La Respeita Rejimentu PN

0
118
Prezidente Parlamentu Nasionál, Aniceto Guterres. Foto Antonio Goncalves

DILI (TATOLI)—Bankada Opozisaun Parlamentu Nasionál, kompostu hosi bankada CNRT, PLP, ho KHUNTO konsidera Prezidente Parlamentu Nasionál (PPN), Aniceto Guterres, viola rejimentu Parlamentu Nasionál (RPN) tanba la lidera plenária iha Segunda horisehik.

Liuhosi konferénsia imprensa ne’ebé bankada opozisaun realiza iha Parlamentu Nasionál, ohin, Xefe bankada PLP, Fidelis Magalhães  konsidera, Prezidente Parlamentu Nasionál nia hahalok sira viola Rejimentu Parlamentu  Nasionál.

Maski Antes ne’e PPN, Aniceto esplika, Plenária Parlamentu Nasionál (PN), Segunda (08/01) la realiza hanesan bain-bain, tanba sei hein rezultadu rekursu prosesu providénsia kautela, no resposta governu nian atu hatán ba mosaun sensura ne’ebé opozisaun aprezenta.

“Ohin la halo plenária tanba Normalmente atividade plenária iha kuandu iha ajenda, entaun prátikamente la iha ajenda atu halo plenária, tanba tribunál ho governu seidauk iha desizaun finál ba rekursu ne’ebé ha’u hatama iha 3 Janeiru ba proposta destituisaun no governu ladauk marka data hodi hola prezensa iha parlamentu atu haree mosaun sensura,” Prezidente Parlamentu Nasionál (PPN), Aniceto Guterres klarifika liuhosi konferénsia imprensa iha Parlamentu Nasionál, Segunda (8/01/2018).

Fidelis dehan, Prezidente Parlamentu Nasionál nia kompeténsia tuir artigu 17 Rejimentu do Parlamentu Nasionál mak hanesan tuir mai: a) prezide meza, b) marka sesaun plenária no fixa orden do dia tuir hakerek iha Rejimentu Parlamentu Nasionál hafoin rona tiha konferénsia ne’ebé reprezentante Bankada parlamentár, c) organiza sesaun plenária, d) admite ka rejeita projetu no proposta de lei ka rezolusaun, projetu deliberasaun  no rekerimentu, hafoin verifika tiha ninia regularidade rejimentál, la taka dalan ba direitu rekursu ba plenária, e) mantein orden dixiplina no seguransa Parlamentu Nasionál nian, f) promove publikasaun ba debate, ba traballu no aktu hotu-hotu PN nian, g) konvoka no prezide konferénsia reprezentante bankada parlamentár sira.

Ho baze ba Pontus hirak iha leten, aktu Prezidente Parlamentu Nasionál nian horisehik (Segunda feira, 8/1/2018) iha primeira sesaun plenária tinan 2018 hatudu katak Prezidente Parlamentu Nasionál nia intensaun la marka prezensa no lakohi prezide plenária ordinária ida nee nu’udar violasaun ba artigu 46 no. 1 pontu a. Ne’ebé hatete katak “Reuniaun plenária hala’o iha loron segunda no tersa feira, “nó artigu 17 Rejimentu Parlamentu Nasionál nu’udar temi iha leten.

Deputadu sira husi AMP lamenta tebes ho atitude hosi Prezidente Parlamentu Nasionál nee tanba konstitui violasaun grave ba Rejimentu Parlamentu Nasionál. Karik Prezidente Parlamentu Nasionál laiha ona vontade atu prezide plenária tuir Rejimentu Parlamentu Nasionál haruka, maka tuir loloos Prezidente Parlamentu Nasionál bele delega ba Vise Prezidente sira, bazeia ba artigu 22 Rejimentu Parlamentu Nasionál hodi hala’o funsionamentu normal Parlamentu Nasionál (PN) nian.

Karik Prezidente Parlamentu Nasionál laiha vontade atu jere meza PN, bankada opozisaun sujere ba Prezidente Parlamentu Nasionál tama ona ba ajenda destituisaun hodi entrega hikas ba ema seluk, duke abandona deliberadamente fali plenária no blokeiu funsionamentu normal PN nian. Aktu ida nee la valoriza priviléjiu sira ne’ebé mak estadu atribui ba Prezidente Parlamentu Nasionál, nu’udar segundu órgaun soberania estadu nian.

Prezidente Parlamentu Nasionál hato’o pedidu fiskalizaun abstrata konstitusionalidade ba norma ne’ebé hatuur momoos ona iha artigu 15 (2) Rejimentu Parlamentu Nasionál ligadu ho proposta destituisaun ne’ebé mai husi AMP, felizmente Tribunal Rekursu (TR) deklara katak laiha inkonstitusionál idade (aktus AMP la viola konstituisaun) iha desizaun NUC N.0129/17.TRDIL data 05/01/2018. Antes desizaun TR nian fo sai, Tribunal Distritál Dili (TDD) mós indifere (rejeita) pedidu da providénsia kautelar husi PPN.

Dala ida tan Prezidente Parlamentu Nasionál husu rekursu ba desizaun TDD nian ne’ebé indefere ka rejeita pedidu Providénsia Kautelar ne’ebé mak Prezidente Parlamentu Nasionál hatama ba TDD iha 3 Janeiru 2018 nee, laiha ona baze legal, tanba TR hasai tiha ona desizaun, katak Fiskalizasaun Abstrata, ne’ebé mak Prezidente Parlamentu Nasionál hato’o kontra pedidu AMP nian kona-ba destituisaun Presidente Parlamentu Nasionál nee konstitusionál.

Ho nune’e Prezidente Parlamentu Nasionál nafatin haksumik (subar-an) iha prosesu legal nia okos hodi manipula prosesu polítika ne’ebé loloos no la’o tuir lei. Ida nee hatudu de’it laiha baze legal ba PPN atu foti kualkér aktu teatrikal ne’ebé subar iha aspetu legal nia mahon hodi halai subar hosi prosesu normal iha Parlamentu Nasionál.

AMP respeita tebes desizaun tribunal sira nee no husu atu PPN tenke mós respeita desizaun ne’ebé Tribunal hasai ona. Ho faktu sira nee hotu, laiha tan razaun ba Prezidente Parlamentu Nasionál  atu la ajenda rekerimentu rua ne’ebé mak AMP submete tiha ona, no Prezidente Parlamentu Nasionál admite tiha ona hahú kedas ho mosaun sensura no proposta destituisaun bá PPN.

AMP mós  lamenta akontesimentu iha plenária PN horisehik dadeer (Segunda feira, 8/1/2018), ne’ebé Prezidente Parlamentu Nasionál delega deit Sekretaria da Meza PN, hodi ba loke plenária no mós  halo leitura ba dokumentu tolu hanesan tuir mai:

1) Ajendamentu ba debate da mosaun sensura ba Governu; 2) Karta pedidu husi Bankada Parlamentár KHUNTO, ho asuntu ba ajendamentu ba a) diskusaun no votasaun ba mosaun sensura ba VII Governu Konstitusionál; b) diskusaun no votasaun ba proposta destituisaun ba Prezidente Parlamentu Nasionál , no ikus liu mak; 3) Rekursu Agravu Suspensivo Prezidente Parlamentu Nasionál nian ba Tribunal Distritál de Dili (karta refere Deputadus AMP sira la konsege le nia konteúdu tanba kopia karta nee ho kualidade la mós /letras malahuk los).

Aktus hirak ne’ebé hatudu daudauk husi Prezidente Parlamentu Nasionál  nee, hatudu momoos katak Prezidente Parlamentu Nasionál kontribui ba dada tempu, hodi nune’e bele atinje objetivu polítiku partidária FRETILIN nian, hodi kria krize institusionál nu’udar razaun ba Prezidente da Repúblika hodi bele dissolve PN no deklara Eleisaun Antisipada.

 (Jornalista : Julia Chatarina)

(Editór : Manuel Pinto)

HUSIK IDA HATÁN